Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Fraunhoferova difrakce na soustavě identických a stejně orientovaných objektů
Prokop, David ; Bouchal, Petr (oponent) ; Komrska, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o Fraunhoferově difrakci na soustavě identických a stejně orientovaných objektů. Práce se zabývá popisem Fraunhoferovy difrakce nejprve pro tři různá rozmístění otvorů podél přímky. V další části je promítnut problém náhodně rozmístěných otvorů podél přímky do rovinné oblasti. Výsledkem práce je stanovení odchylek od pravidelného rozmístění otvorů. Součástí práce je popis experimentu Fraunhoferovy difrakce. V závěru práce jsou umístěny snímky difrakčních jevů, které výsledky modelu náhodně rozmístěných otvorů ilustrují.
Difrakce na prostorových a/nebo hlubokých objektech
Hrabec, Aleš ; Petráček, Jiří (oponent) ; Kotačka, Libor (vedoucí práce)
Práce je věnována teoretickému studiu průchodu záření difrakčním stínítkem, jehož rozměr ve směru šíření záření je nenulový, tedy průchod záření trojrozměrným otvorem. Bez újmy na obecnosti řešíme problém pouze pro případ válcové dutiny v kovu. Problém evidentně přesahuje standardní skalární teorii difrakce a k jeho řešení přistupujeme pomocí vlnovodné teorie. Na základě principů elektromagnetické teorie nejdříve odvodíme potřebné vztahy pro určení modů na vstupu dutiny. Dále numericky řešíme vlastní šíření záření dutinou, resp. hledáme rozložení záření na konci dutiny. Z toho pomocí diskrétní Fourierovy transformace určíme hledanou intenzitu Fraunhoferovy difrakce, kterou následně porovnáváme s rozložením intenzity záření Fraunhoferovy difrakce na nekonečně tenkém kruhovém otvoru o poloměru zmiňované dutiny. Tímto porovnáním ukážeme, že délka dutiny má zásadní vliv na difrakční obrazec, čímž zároveň ukážeme, že skalární difrakční teorie přestává platit pro popis průchodu koherentního záření dutinami s délkou úměrnou čtverci poloměru. Podobně pro platnost skalární teorie platí nepřímá úměra na vlnové délce interagujícího záření. Na závěr zmíníme existenci tzv. fokusačního režimu, kdy shledáme, že na konci dutiny dochází s rostoucí délkou dutiny k opakovanému přibližně řádovému nárustu intenzity záření na ose symetrie dutiny.
Fraunhoferova difrakce na soustavě identických a stejně orientovaných objektů
Prokop, David ; Bouchal, Petr (oponent) ; Komrska, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o Fraunhoferově difrakci na soustavě identických a stejně orientovaných objektů. Práce se zabývá popisem Fraunhoferovy difrakce nejprve pro tři různá rozmístění otvorů podél přímky. V další části je promítnut problém náhodně rozmístěných otvorů podél přímky do rovinné oblasti. Výsledkem práce je stanovení odchylek od pravidelného rozmístění otvorů. Součástí práce je popis experimentu Fraunhoferovy difrakce. V závěru práce jsou umístěny snímky difrakčních jevů, které výsledky modelu náhodně rozmístěných otvorů ilustrují.
Difrakce na prostorových a/nebo hlubokých objektech
Hrabec, Aleš ; Petráček, Jiří (oponent) ; Kotačka, Libor (vedoucí práce)
Práce je věnována teoretickému studiu průchodu záření difrakčním stínítkem, jehož rozměr ve směru šíření záření je nenulový, tedy průchod záření trojrozměrným otvorem. Bez újmy na obecnosti řešíme problém pouze pro případ válcové dutiny v kovu. Problém evidentně přesahuje standardní skalární teorii difrakce a k jeho řešení přistupujeme pomocí vlnovodné teorie. Na základě principů elektromagnetické teorie nejdříve odvodíme potřebné vztahy pro určení modů na vstupu dutiny. Dále numericky řešíme vlastní šíření záření dutinou, resp. hledáme rozložení záření na konci dutiny. Z toho pomocí diskrétní Fourierovy transformace určíme hledanou intenzitu Fraunhoferovy difrakce, kterou následně porovnáváme s rozložením intenzity záření Fraunhoferovy difrakce na nekonečně tenkém kruhovém otvoru o poloměru zmiňované dutiny. Tímto porovnáním ukážeme, že délka dutiny má zásadní vliv na difrakční obrazec, čímž zároveň ukážeme, že skalární difrakční teorie přestává platit pro popis průchodu koherentního záření dutinami s délkou úměrnou čtverci poloměru. Podobně pro platnost skalární teorie platí nepřímá úměra na vlnové délce interagujícího záření. Na závěr zmíníme existenci tzv. fokusačního režimu, kdy shledáme, že na konci dutiny dochází s rostoucí délkou dutiny k opakovanému přibližně řádovému nárustu intenzity záření na ose symetrie dutiny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.